Mysore styl výuky 

Tento dynamický styl jógy jsem si okamžitě zamilovala. Stala se mou osobní praxí která sebou nese i terapeutické účinky.

Mysore styl Aštanga jógy: Terapie, disciplína a cesta k sobě.

Aštanga Vinyása Jóga je známá svou dynamikou, ale její nejautentičtější a nejhlubší forma praxe je spojena s tichým a intenzivním Mysore stylem. Tato metoda, pojmenovaná po indickém městě Mysore, kde systém vznikl, je esencí jógové disciplíny, která transformuje tělo i mysl.

Vlastní rytmus pod bdělým dohledem

Zatímco většina lekcí jógy probíhají jako skupinová vedená hodina, Mysore styl je jiný. Praktikující vstupuje do sálu a začíná cvičit ve svém vlastním rytmu dechu. Učitel nesedí vpředu a neříká pokyny celé skupině: místo toho dohlíží na studenta individuálně, chodí po místnosti, nabízí asistenci (dopomoc) a dává pokyny jen tehdy když je potřeba.

Praktikant se učí spoléhat sám na sebe, pamatuje si celou sestavu a synchronizuje každý pohyb s dechem. Tím vzniká meditativní stav, kde je dech jediným vnitřním rytmem, který je potřeba následovat.

Jóga Čikitsa: Léčení a posílení

Každý student Aštangy začíná s první sérii, která nese název Jóga Čikitsa neboli Jógová terapie. A ne nadarmo se jí tak říká.

Cílem této série je:

• Uzdravit tělo od špatných návyků a posturální nerovnováhy.
• Očistit tělo od toxinů generováním tepla(Tapas).
• Zesílit a připravit svalovou a nervovou soustavu.

První série je doslova stavebním kamenem pro vše, co následuje. Pouze po jejím pevném zvládnutí, je praktikující připraven postoupit k další sérii tkz. Nadí Šódhana(očištění nervového systému).

Sestava vždy začíná Pozdravy Slunci (Súrja Namaskár A a B), které efektivně zahřívají tělo a připravují ho na praxi.

Synchronizace s dechem a terapie mysli

V Mysore praxi je klíčový princip Vinyása- dokonalá synchronizace dechu a pohybu. Každá ásana má předepsaný počet dechů( většinou pět dechů), a teprve po jejich pěti deších se přechází do další pozice. Tímto přístupem se praktikující posouvá postupně a bezpečně dále, získává sílu, flexibilitu a hlubokou koncentraci. A tady nastupuje terapeutická část, která přesahuje pouhé protahování. Během držení náročných ásan se praktikant nevyhnutelně setká s intenzivními pocity. Může zažívat:  

• Frustraci a vztek z neschopnosti provést pozici.
• Netrpělivost a touhu rychle cvičení ukončit. 
• Příjemné pocity hlubokého uvolnění a protažení. 

Tyto pocity. které se objevují na podložce, zrcadlí naše reakce na život mimo ni, Mysore praxe nás učí pozorovat tyto emoce bez posuzování a zůstat v klidu uprostřed nepohodlí, k čemuž slouží právě rytmus dechu jako kotva. 

Cesta vlastní praxe

Aštanga je přesně daný sled pozic, který se dá naučit nazpaměť´ . Prvotní praxe se může začít i bez učitele, ale s růstem zájmu se stává nevyhnutelné prohlubovat znalosti.

Postupně jsem začala svoji praxi prohlubovat, tím že jsem
absolvovala různé kurzy a workshopy.

Tato cesta- od samouka po studenta vedeného zkušenými učiteli- je typická pro mnoha praktikantů, kteří se do systému Aštanga Vinyásy zamilovali. Kombinace pravidelné praxe, individuálního vedení a neustálého učení je to, co dělá z Mysore stylu nejen cvičení, ale skutečnou terapeutickou disciplínu pro tělo, mysl a duši.

                                                                                                   -Namasté-